Vršovické divadlo MANA připravuje hru Lajf a interaktivní inscenaci Bůh. V obou se hraje o život!

by Martina Pechová · Published 24. 9. 2024

Unikátní hra ve stylu road movie s jedinečnými charaktery a nečekanými zvraty v ději, která nenechá diváky vydechnout. To je novinka scénáristy Marka Epsteina ve Vršovickém divadle MANA. V černé komedii Lajf v režii Petera Gábora se pětice nesourodých pasažérů vydává na svoji „poslední cestu“. Všichni mají jedno společné: chuť ukončit svůj život.

V neobvyklých rolích se představí Kateřina Macháčková, Adrian Jastraban, Lukáš Jurek, Petr Klimeš a Ema Brezinová.

Světovou premiéru má Lajf 1. října.

„Na 20. října pak připravujeme podobné téma – scénické provedení interaktivní hry Ferdinanda von Schirach s názvem Bůh v hlavní roli s Martinem Dejdarem a Dušanem Sitkem. Její režie se ujal Josef Kačmarčík. Představení bude mít takový konec, jaký si samo publikum odhlasuje,“ říká dramaturgyně vršovické scény Věra Mašková.

Vršovické divadlo MANA připravuje hru Lajf a interaktivní inscenaci Bůh.

Hra Lajf popisuje příběh pěti lidí, kteří se do té doby neznali. Ti se na sociálních sítích dohodnou, že společně spáchají sebevraždu. Zdánlivě jde o velmi podobné charaktery. „Jejich motivace jsou ale rozdílné a vzájemně se nechápou. Rozhodnutí jednoho nedává smysl druhému. Nedůvěra, strach a předsudky i v tak vypjaté chvíli by nás měly pobavit a snad i rozesmát,“ popisuje talentovaný scenárista Marek Epstein. Hru Lajf napsal pro vršovickou scénu. „Přijít může každý, kdo někdy přemýšlel o tom, jaký smysl mu život dává, jaký on dává smysl světu, jestli se jeden bez druhého obejde a jestli stojí vůbec za to, aby svůj život dožil. Vzhledem k naší konečnosti si troufám věřit, že se takové zamyšlení může přihodit skoro každému. Zklamu ale ty, kdo čekají jasné odpovědi, rozhřešení a recept na život,“ dodává Epstein.

Jedné z rolí se ujala Kateřina Macháčková, zkušená herečka s aristokratickou noblesou. „Lajf je – pro mne, i pro mou postavu – ŽÍT v každém okamžiku,“ říká Macháčková a zve diváky na výborně napsané i nečekané zápletky a na neobvyklá setkání pěti nesourodých lidí v mezní situaci.

Nečekaný konec v režii diváků

Vršovická scéna připravuje na 20. října hned další titul: scénické čtení, ve kterém budou v závěru hlasovat diváci, jak to nakonec dopadne. Režisérem inscenace s názvem Bůh je Josef Kačmarčík. Jde o dílo německého dramatika a právníka Ferdinanda von Schirach. „S tvorbou tohoto autora jsme se už v našem divadle setkali v inscenaci Teror. Hra vznikla na podobném principu. Opět se jedná o soud, tentokrát o rozhodnutí, zda zcela zdravý muž, jemuž se už nechce žít, má právo na asistovanou sebevraždu,“ vysvětluje Věra Mašková. Dodává, že hra je součástí projektu Otevřená zpovědnice. “Dřívější téma – zneužívání v církvi – přitáhlo velkou pozornost. Proto jsme se rozhodli v této aktivitě na pomezí divadla a aktu občanské angažovanosti pokračovat. Na jevišti uvidíme herečku Stanislavu Jachnickou, Danu Černou, Danu Sedlákovou, Milana Kačmarčíka, Lukáše Jurka a další. Následovat bude debata s odborníky na danou tématiku jak z řad církve, tak i laické veřejnosti,“ uzavírá dramaturgyně. Projekt se koná ve spolupráci s Náboženskou obcí Církve československé husitské ve Vršovicích za podpory Ministerstva kultury České republiky.

www.vrsovickedivadlo.cz

Víte že…

… Ferdinand von Schirach, příslušník významné německé rodiny, je profesí právník? A to dokonce právník velmi prominentní. Vedle své advokátní praxe se ale už mnoho let věnuje literatuře, která je ovšem s jeho profesí hluboce svázána. Nastoluje ty otázky, na které společnost dosud nemá uspokojivé odpovědi, ani právní ani morální. Po hře Teror přichází s inscenací Bůh, která se věnuje tématu euthanasie. Před etickou lékařskou komisí probíhá slyšení s mužem, který žádá o euthanasii. Je zcela zdráv. Jen se mu už nechce být na světě, protože ho život omrzel. Před komisí defilují právníci, představitelé lékařské profese i znalci v oboru teologie. Všichni se snaží dobrat nejen toho, zda má být v tomto konkrétním případě provedena euthanasie, ale mají zároveň vytvořit precedens pro další rozhodování. Konečný verdikt je ovšem v rukou veřejnosti – v tomto případě samotných diváků.

… Marek Epstein je podepsán i pod úspěšným titulem Vršovického divadla MANA Mléčné sklo v hlavní roli s Martinem Dejdarem?

… Lajf a scénická zpovědnice jménem Bůh se dotýká tématu euthanasie? Je to správné? Je to morální? Nebo je to nebezpečné? Speciální kapitolou je pak i téma euthanasie a církev. Máme právo rozhodnout o okamžiku, kdy má lidská bytost opustit tento svět?

… Divadlo MANA je scéna působící v sakrálním prostoru? „To nás pochopitelně zavazuje zabývat se i tématy těžkých životních situací, k nimž nesporně patří i poslední cesta člověka. Strašák, o kterém se hovoří a dokonce žertuje, přestává děsit. Věci, kterým se lze smát, lze také přijmout,“ říká dramaturgyně Mašková.

… Marek Epstein je jeden z nejúspěšnějších scenáristů mladé generace? Sám o sobě skromně říká, že je pouhým „lapačem příběhů“. Scénárista, dramaturg a spisovatel, který je mimo jiné podepsaný pod úspěšným scénářem k filmu Šarlatán režisérky Agnieszky Holland, se narodil v Praze. V dětství se věnoval atletice. Jako sprintér závodil za pražskou Slavii. V roce 2003 absolvoval obor scenáristika a dramaturgie na pražské FAMU. A hned ve stejném roce získal Cenu Sazky v rámci Českého lva za nejlepší nerealizovaný scénář Rebarbora. Úspěšný byl i o rok později s textem Roming. Ten posléze jako film natočil režisér Jiří Vejdělek. Jejich úspěšná spolupráce pokračovala snímkem Václav. V roce 2008 získal Elsu – cenu za nejlepší televizní scénář k filmu BrainStorm. Vstoupil tak do dalšího úspěšného tvůrčího tandemu s režisérem Jiřím Strachem. Koncem první dekády nového milénia přednášel na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku a napsal další scénáře, podle nichž vzniklo například drama Ve stínu (rež. David Ondříček), komedie Vrásky z lásky (rež. Jiří Strach), Signál (rež. Tomáš Řehořek) a pohádka Anděl Páně 2 (rež. Jiří Strach).

… Marek Epstein je také autorem více než desítky TV scénářů, mj. Brainstar, Šejdrem, Poste-restante, Šťastný smolař, Clona, Osmy (cena Prix Europa 2014), Klec, Svatá, divadelních her Veterán či Mléčné sklo i rozhlasových her: Pro nepřekonatelný odpor, Pescho (Grand Prix Nova 2015), Na věky věků. Jeho knižní debut Ohybač křížů vyšel v r. 2006), podepsán je i pod tituly Ocucanej konec, Dravec, Srabáček a ZeMě.