Česká republika má svou lípu v Botanické zahradě Praha. Národní strom vysadil prezident Petr Pavel

V projektu Botanické zahrady hl. m. Prahy Kořeny osobností je další národní strom. K vzácným rostlinným exemplářům vysazeným nejvýznamnějšími českými i zahraničními osobnostmi 20. a 21. století z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů nově přibyl i národní strom České republiky – lípa srdčitá. V blízkosti národního stromu Slovenska ji zasadil současný prezident ČR, pan Petr Pavel společně se svou manželkou Evou Pavlovou.

Lípa srdčitá (Tilia cordata) je národním stromem slovanských národů od všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Mezi osobnostmi projektu Kořeny osobností, spojenými s českým státem, jsou i první československý prezident T. G. Masaryk a první český prezident Václav Havel. Slavnostní vysazení národního stromu České republiky v botanické zahradě v Troji proběhlo 21. srpna.

„Vážíme si, že jsme dnes mohli společně zasadit národní strom České republiky, a to po boku stromů, které zde už vysadili váleční veteráni, prezidentka Zuzana Čaputová a další významné osobnosti v rámci projektu Kořeny osobností. Lípa pro mě představuje silnou symboliku – provází naši historii po staletí a i tahle tady může stát ještě po generace jako její připomínka. A to, že zde vedle sebe rostou česká i slovenská lípa, je dalším ze symbolů pevných česko-slovenských vztahů,“ uvedl prezident Petr Pavel.

„Je nám velkou ctí, že v rámci našeho projektu Kořeny osobností byl vysazen další národní strom, a to strom České republiky. Tímto stromem není žádný jiný než strom Slovanů, tedy lípa, a to v těsné blízkosti další krásné lípy srdčité, kterou za Slovensko v roce 2024 vysadila tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová při své poslední státní návštěvě ČR. Velmi mě těší, že vysazení českého národního stromu se ujal pan prezident Petr Pavel. Česká lípa se stává součástí symbolického trojlípí v naší zahradě,“dodává Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo na dva státy. O myšlenku nezávislého českého národa se již v 19. století zasloužily české politické elity, zejména František Palacký a František Ladislav Rieger. Jazyková nařízení z dubna 1897, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou, vedla k pádu vlády a k národnostním nepokojům mezi Čechy a Němci. Období všestranného rozmachu českého národa v oblastech politiky, hospodářství, kultury a vzdělání pak skončilo vypuknutím války v červenci 1914. Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce vzniklo v roce 1918 samostatné Československo.

Prvním československým prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Prvním prezidentem samostatné České republiky se v roce 1993 stal Václav Havel. Česko je parlamentní republikou, od roku 1993 je členem OSN, od roku 1999 členem NATO a 1. května 2004 vstoupila ČR do EU. Hlavním městem je Praha.

Petr Pavel (* 1961) je od roku 2023 čtvrtým prezidentem samostatné České republiky. Je českým politikem a armádním generálem ve výslužbě. V roce 2012 se stal náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a v roce 2015 byl zvolen předsedou vojenského výboru NATO, tedy nejvyšším představitelem Severoatlantické aliance. Během služby Petr Pavel obdržel řadu nejvyšších českých i mezinárodních vyznamenání a ocenění, například francouzské nejvyšší státní vyznamenání – Řád čestné legie a prezident Václav Havel mu udělil medaili Za hrdinství.

Český národní strom – lípa srdčitá

Lípu srdčitou (Tilia cordata) není třeba představovat. Je to národní strom slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Povědomí o jejím kulturním, mytologickém, ale i praktickém významu je ve střední Evropě bez nadsázky silně zakořeněno. Je stromem Čechů i Slováků. Areál výskytu je však v celé Eurasii. V Česku roste od nížin až do hor, kde se drží spíše v nižších nadmořských výškách. Její původní lokality je těžké dohledat, protože byla odedávna šířena lidmi. Proto staré exempláře vídáme v kulturní krajině v blízkosti poutních míst.

„Lípa je druhem, který je často vyhlašován za památný strom. Může se dožít i více než 500 let. Pro tuto mimořádnou příležitost jsme připravili strom, který je roubem z památného stromu Lípa u vodojemu v Chorouškách. Stáří tohoto památného stromu se odhaduje na 250-300 let,“ doplňuje kurátor Tomáš Vencálek. Roubovaný stromek věnovala pro tuto příležitost Dendrologická zahrada Průhonice, která se sadbou památných stromů zabývá. Lípa srdčitá má raději vlhčí a humózní půdy, avšak ne přemokřené. Sucho zvládá o něco hůře.

Z dendrologického hlediska se jedná o opadavý strom dorůstající výšky až 30 m. Listy jsou, jak už název napovídá, pravidelně srdčité. Jedním ze znaků, kterým se odlišuje od ostatních druhů lip, jsou hnědočervené až rezavé chloupky v paždí žilnatiny na rubu listu. Květy jsou bílé, intenzivně vonné a medonosné. Květenství je vzpřímené. Plody jsou kulovité, někdy elipsoidní až obvejčité a oproti jiným druhům lip jsou v prstech snadno zmáčknutelné. A to je opět jedním ze znaků, podle kterých se dá určit.

O projektu Kořeny osobností

Unikátní projekt Kořeny osobností vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s Darinou Miklovičovou v roce 2009, a tak již šestnáctým rokem přitahuje pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Díky jejich vysazování nejvýznamnějšími českými i zahraničními osobnostmi 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny, dřeviny a stromy a trojskou botanickou zahradu celkově.

Do projektu Kořeny osobností se zapojilo již 125 významných jmen z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů či představitelů charitativních organizací. Vedle objevování vzácných rostlin si návštěvníci botanické zahrady mohou připomenout velké příběhy jejich patronů, mezi nimiž jsou například prezident Václav Havel, bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, Jeho Svatost 14. dalajlama, sir Nicholas George Winton, světoznámý španělský obuvník českého původu Manolo Blahník, držitel Oscara Miloš Forman či jeden z největších Čechů – Jára Cimrman.

V rámci trojlípí, jehož součástí je i český a slovenský národní strom, svou lípu srdčitou vysadili rovněž zástupci českých válečných veteránů, za novodobé veterány kapitán Josef Skalka; za veterány z druhé světové války brig. gen. Václav Kuchynka, účastník bojů na Dukle, a za letce RAF RNDr. Tomáš Lom, příslušník 311. bombardovací perutě. V roce 2025 již vysadili své stromy v rámci projektu Kořeny osobností herečka Jiřina Bohdalová a americký astronaut Andrew J. Feustel.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Zdroj foto: Botanická zahrada Praha